HomeNávody a poradnaRozdělení a charakteristika plastů

Rozdělení a charakteristika plastů

11. 8. 2021

Plasty dnes nahrazují běžné materiály jako jsou například dřevo, kovy, sklo, apod., hlavně díky jejich pevnosti, odolnosti proti korozi, trvanlivosti, dobré izolaci, hmotnosti.

S úplně prvním plastem přišel vynálezce Alexander Parkes v roce 1855, který plast vytvořil pomocí umělé slonoviny (nitrát celulózy). Ze slonovinového plastu se začaly vyrábět například podešve bot. Později byl dále vynalezen plně syntetický plast – Bakelit nebo první vinylové plasty. Plasty jsou součástí skupiny polymerů, polymery jsou za běžné teploty tvrdé, často i křehké, naopak při zahřívání se stávají ohebné. Tato plastická změna je vratná pouze v případě termoplastů. Polymery mohou být obecně transparentní, průsvitné nebo neprůsvitné.

Rozdělení plastů podle
teplotního chování

Reaktoplasty

jsou na rozdíl od termoplastů tvarovatelné jen po určitou dobu po zahřátí, protože při jejich změně teploty dochází k chemické reakci. Tato reakce způsobuje vznik zesíťované struktury (vytvrzování). Vytvrzený materiál nelze dále opracovávat, nebo převést do stavu před, po zahřátí. Jeho konečná forma je trvalá. Výrobky z tohoto materiálu se vyznačují vysokou odolností a to jak chemickou, tak fyzickou. Mezi reaktoplasty plasty řadíme: (PF) Fenolformaldehydová pryskyřice, (EP) epoxidová pryskyřice, (UP) polyesterová pryskyřice, a další.

Termoplasty

jsou materiály, které při zahřátí změknou a lze je ohýbat a tvarovat. Po následném zpracování se plasty ochladí, při kterém přechází opět do stavu pevného. Znamená to, že jejich fyzická změna je vratná. Do skupiny termoplastů se řadí: (PE) Polyethylen, (PS) Polystyren, (PP) polypropylen, (PVC) polyvinylchlorid, a další.

Rozdělení plastů podle
vlastností a účelu

Komoditní plasty

plasty se širokým využitím, nejvíce se používají pro výrobu, zároveň se jedná o nejlevnější plasty. Do této třídy patří:

(PE) Polyethylen jedná se o poměrně měkký plast. Při nárazu nepraská. Se zvyšující se hustotou stoupá i jeho pevnost, tuhost, tvrdost. Polyethylen s nejnižší hustotou je PE-HD (PE300), dále PE-HMW (PE500) a PE-UHMW (PE1000). Používá se především pro méně namáhané součásti například: uzávěry skleněných lahví, potrubní spojky, kbelíky a jiné. Nevýhodou Polyethylenu je jeho snadné zapálení. Snadno se poškrábe.
(PP) Polypropylen je obdobný jako Polyethylen, vyniká především vyšší odolnosti a tvrdosti. Polypropylen při teplotách pod 0° křehne. Není zcela průhledný, jako například Polykarbonát. Je odolný vůči kyselinám, louhům, alkoholům. Využívá se na výrobu krabic na potraviny, umyvadla, dřezy, součásti vysavačů a jiné.
(PS) Polystyren se vyznačuje svou tvrdostí, tuhostí, dobrou tvarovou stálostí. Není odolný vůči chlorovaným uhlovodíkům. Používá se na krabice, bonboniéry, kořenky apod.
(PET-G) Kopolyester má světelnou propustnost 92% při dokonalé optické kvalitě a vysokém povrchovém lesku. Je vhodný pro styk s potravinami a vykazuje mimořádné tepelné tvářecí vlastnosti i při nízkých teplotách.
(PVC) Měkčený Polyvinylchlorid se využívá jako výplň protiprůvanových lamelových clon. Dále snižují tepelné ztráty v zimě a zamezují úniku chladu z mrazících boxů.

Inženýrské plasty

se využívají zejména pro konstrukční aplikace. Inženýrské plasty se vyznačují větší teplotní odolností. Používají se v mnoha oblastech jako náhrada za sklo, nebo i kov s cílem snížení hmotnosti. Využití konkrétně naleznou v elektrotechnickém průmyslu, automobilovém průmyslu a k výrobě spotřebního zboží jako například kávovarů a myček nádobí. Mezi inženýrské plasty patří:

(PC) Polykarbonát je trvanlivý, pevný. Má vysokou odolnost vůči nárazu, nikoli proti poškrábání. Klíčovou vlastností polykarbonátu je jeho vysoká průhlednost.
(PMMA) Polymethylmethakrylát, běžně známý jako plexisklo nebo akrylátové sklo je průhledný syntetický polymer s vlastnostmi termoplastu.
(PA) Polyamid má dobré kluzné vlastnosti, chemickou odolnost. Je tvrdý a odolný. Vlivem UV záření může zežloutnout.
(PET) Polyethilentereftalát jehož výhodou je dobrá recyklovatelnost. Naopak nevýhodou je neodolnost vůči chemikáliím.
(POM) Polyoxymethylen jedná se o plast s vysokou pevností a dobrými mechanickými vlastnostmi podobnými polyamidům. Využívají se pro výrobu velmi přesných dílů a součástek.
(PVC-U) Polyvinylchlorid je jedním z prvních vysoce používaných plastů. Díky své pevnosti, tuhosti, snadnému svařování, lepení, odolnosti vůči chemikáliím je Polyvinylchlorid vhodným materiálem pro stavbu například technologických zařízení do chemického průmyslu.

High-tech polymery

jedná se o speciální polymery, které mají unikátní využití. Jsou určeny pro špičkové technické aplikace. Mezi high-tech polymery patří například:

(PPA) Polyftalamid s velmi dobrou mechanickou vlastností. Lépe odolává cyklické a teplotní zátěži, má lepší chemickou odolnost.
(PSU) Polysulfony jsou vyznačovány svou tepelnou a chemickou stabilitou s výbornými mechanickými vlastnostmi. Mají schopnost samozhašení. Díky těmto klíčovým vlastnostem se polysulfony využívají zejména v automobilovém průmyslu, leteckém průmyslu nebo v lékařských zařízeních.
(PPSU) Polyfenylensulfid má výbornou tekutost taveniny, díky které je snadno zpracovatelný. Je těžce zápalný.
(PEEK) Polyetheretherketon má za vysokých teplot výbornou tvarovou stálost. Po doplnění o ocelové, nebo skelné vlákna může nahradit ocel, nebo hliník. Má schopnost samozhašení.
(PTFE) Polytetrafluoretylen se vyznačuje vysokou odolností vůči stárnutí a vysokým teplotám. Využívá se například při výrobě kuchyňského nádobí, zejména u nepřilnavých povrchů.

Zpět na výpis